Kvalita silážové kukuřice v balících

Jak mohu jako zemědělec zvýšit kvalitu krmiva?

Kvalita krmné kukuřice slisované do balíků má přímý vliv jak na ekonomičnost hospodaření, tak na zdraví zvířat, a hraje proto v zemědělství velkou roli. Zásadně ovlivňuje produkci mléka a masný průmysl, a tím, do důsledku vzato, celý potravní řetězec člověka. Je proto třeba vzít v potaz různé faktory, které kvalitu krmiva ovlivňují. Vše začíná pěstováním rostlin a končí správným skladováním siláže.

Faktory ovlivňující kvalitu jsou:

pěstování a péče o plodiny
znečištění při sklizni nebo zpracování
skladování
škůdci
plísně (mykotoxiny)

Začněme posledním bodem:

Mykotoxiny

Co jsou vlastně mykotoxiny?

Mykotoxiny jsou metabolické produkty plísní. Už v malém množství mohou mít toxické účinky na zvířata, a jejich přítomnost v krmivu je tedy nežádoucí. Mykotoxiny poškozují játra (hepatotoxický účinek) a plod (teratogenní účinek). Bohužel se těmto nepříjemným společníkům zcela vyhnout nelze. Ve vlhkých letech je jejich koncentrace vyšší než v suchých obdobích. Kontaminace mykotoxiny závisí na srážkách, teplotě, půdním typu a metodách pěstování. Pokud zvířata zkonzumují balíky s kontaminovaným krmivem, mohou se vedlejší produkty později dostat prostřednictvím mléka nebo masa až do potravního řetězce člověka.

Jaké existují mykotoxiny?

Mykotoxiny se rozdělují podle toho, zda kontaminují rostliny během jejich vegetačního období, nebo při jejich skladování.

Plísně napadající rostliny během vegetace:

Tyto plísně potřebují pro svůj růst určitou vlhkost, a vysušením relativně rychle odumírají. Nejčastější toxické látky (toxiny) v případě kukuřice jsou produkovány plísněmi rodu Fusarium. Tyto plísně mohou postihnout všechny druhy obilovin. Napadají oslabené nebo odumírající rostliny. K nejčastějším mykotoxinům u kukuřice patří:

deoxynivalenol DON (vede až ke snížení užitkovosti zvířat a poškození centrálního nervového systému)
zearalenon ZEA (způsobuje poruchy plodnosti)

Plísně napadající rostliny po sklizni a při skladování:

Tyto plísně mohou prospívat i při nižších teplotách. Jejich rozmnožování a šíření napomáhají špatné hygienické podmínky, přístup vzduchu a kondenzace vody. Pro kukuřici jsou z této skupiny významné plísně rodu Aspergillus a Penicillium. Produkují zejména následující mykotoxiny:

aflatoxiny (vyvolávají závažné poruchy růstu)
ochratoxiny A (způsobují onemocnění ledvin a záněty)

Mykotoxiny a silážní kukuřice

Dlouhé vegetační období silážní kukuřice nahrává šíření nejrůznějších plísní. Přítomnost výše uvedených mykotoxinů DON a ZEA je při sklizni často prokázána na stoncích a spodních listech. Nárůst sušiny v období sklizně nebo vlhký rok mají ke konci vegetace za následek rozšíření kontaminace. Při silážování však fuzária rychle odumírají a nemohou se dále vyvíjet. Do té doby vytvořené toxiny však přecházejí do masy a díky své tepelné stabilitě vytrvale odolávají. Pokud se v důsledku nedbalé práce dostane do balíků vzduch nebo dojde ke kondenzaci vody, začnou se množit plísně napadající plodiny při skladování. Kvalita siláže tím dále trpí.

Pěstování a péče o plodiny

Jak mohu jako zemědělec přispět ke kvalitnímu pěstování plodin?

Z hlediska napadení plísněmi je důležité střídání plodin. Při střídání kukuřice s jinými obilninami se riziko napadení plísněmi zvyšuje. Víceleté pěstování pícnin nebo střídavý osevní postup s využitím meziplodin patří k prvním smysluplným opatřením při pěstování plodin. Následuje výběr odrůdy a vhodné zpracování půdy. V případě volby obilniny jako předplodiny je důležité vybírat pšeničné odrůdy, které nejsou tak náchylné k napadení fuzárii. Při zpracování půdy bez orby se snižuje riziko kontaminace, protože se infekční materiál neroznáší. Šetrné zpracování půdy vytváří stabilní strukturu půdy a podporuje půdní organismy. Pro další potlačení tvorby plísní a kontaminace je důležité intenzivní kompostování po sklizni. Rozklad posklizňových zbytků usnadní vysoká míra rozdrcení a zapravení do půdy. Půdní organismy potom mají usnadněnou práci při rozkladu.

Sklizeň a zpracování

Jak lze zvýšit kvalitu při sklizni a zpracování?

Po sklizni kukuřice by měla na poli zůstat stébla dlouhá přibližně 40 cm. Jde o část, na které se nachází většina plísní. Navíc se tím minimalizuje zanesení nečistot, např. zbytků zeminy. Při dalším zpracování je užitečné nepřekročit vlhkost sklizně 13 % a případně použít silážní prostředky pro celkovou podporu procesu. Jak u G-1 F125 Kombi tak i u LT-Master lze doplnit dávkovací jednotku.

Dále je nezbytné správné a dostatečné zhutnění siláže. Na našich webových stránkách k tomu najdete článek Siláž z kulatých balíků nebo pojízdné silo.

Skladování

Na co při skladování nezapomenout?

Také při skladování je třeba dodržovat několik zásad:

Balíky by měly být skladovány na rovném, pevném a čistém podkladu. Kondenzaci vody a tvorbě plísní do velké míry zabráníte postavením kulatých balíků na čelní stranu a ponecháním malého prostoru mezi nimi. Kvalita tak zůstane zachována.

Doporučujeme také naše Tipy pro optimální skladování balíků.

Škůdci

Ochrana balíků před škůdci

Správné skladování do velké míry ochrání balíky před škůdci, jako jsou hlodavci nebo ptáci. Vyplatí se ale minimalizovat napadení škůdci už při pěstování. Díky tomu nedostanou plísně příležitost vniknout do rostliny oslabené škůdcem. Ochrana osiva před bázlivcem kukuřičným nebo pozdější boj s ním vám pomůže ochránit vaše plodiny stejně tak jako chemické prostředky (insekticidy) nebo biologická ochrana (lumci) při hubení zavíječe kukuřičného.

Závěr

Jako vždy je i v tomto případě důležité neustále průběžně kontrolovat stav pěstovaných pícnin. Kontroly a pečlivá práce zabrání oslabení plodin, a tím i závažnějším výpadkům vaší sklizně. Následné optimální skladování završuje celý proces zajištění kvality krmiva, které svou hodnotou podpoří zdraví vašich zvířat.