Optimální pěstování kukuřice pro zvýšení kvality silážování v kulatých balících
Jak získat a udržet zdravý porost?
Kulturní rostlina kukuřice nabývá jakožto krmivo pro dobytek v průběhu času stále většího významu. Kukuřice se právem jeví jako krmivo, které splňuje požadavky vysoce výkonných zvířat. Kukuřičná siláž je vedle píce nejdůležitějším objemným krmivem pro dojný skot. Pro přežvykování je strukturované objemné krmivo nepostradatelné – reguluje produkci slin a také hodnotu pH v bachoru. To ovlivňuje veškeré fermentační procesy.
Díky svému vysokémua poměrně konstantnímu obsahu energie je kukuřice jako krmná plodina velice ceněná. Na celkové krmné dávce se může podílet až ze 75 %. Proto má kvalita siláže klíčový význam. V tomto článku se podíváme, jak dosáhnout vysoké kvality, respektive jak ji udržet.
Kdy nastává optimální okamžik pro sklizeň silážní kukuřice?
Asi 40 % ploch, na kterých se pěstuje kukuřice, připadá na výrobu siláže z celých rostlin. Rozhodující roli pro krmnou hodnotu přitom hraje podíl zrna. Optimální vegetační stadium pro sklizeň se určuje podle mléčné (škrobovité) linie zrna. Obsah sušiny dosahuje 30–35 %, zrno je těstovité až těstovitě moučné, vřeténko lehce vlhké a do zrna lze ještě rýpat nehtem.
Při časnějším silážování je obsah energie většinou příliš nízký. Může docházet k nežádoucím kvasným procesům z důvodu ztráty silážní šťávy. Při příliš pozdní sklizni je zase složitější zhutňování. Zvyšuje se tím riziko dodatečného ohřevu. Tématu dodatečného ohřevu je potřeba věnovat pozornost také při výběru silážního prostředku.
Jaké jsou nejčastější příčiny poškození porostu?
Důležité je rozpoznat příčiny poškození včas a řešit je s využitím vhodných opatření. Toto jsou nejčastější příčiny poškození u kukuřice:
Škůdci:
drátovci (larvy kovaříka)
bzunka ječná
larvy
zavíječ kukuřičný
hlístice
bázlivec kukuřičný
Plísňová onemocnění:
hniloba palic
hniloba krčků a stonků
obecná snětivost kukuřice
Viry:
virus žluté zakrslosti
Často se vyskytuje několik problémů současně. Pokud je například porost již silně napaden škůdci, je náchylnější také vůči plísňovým nebo virovým chorobám. Odolajípouzezdravé rostliny. Boj se škůdci a chorobami je jedna věc, péče o zdraví rostlin od samého začátku pěstování je věc druhá. Vše začíná správným zpracováním půdy/strniště.
Bližší informace k tématu Mykotoxiny v kukuřici najdete v našem článku Kvalita silážové kukuřice v balících
Jaké hnojení má při pěstování kukuřice smysl a kdy?
Pokud chcete vědět, kolik dusíku kukuřice spotřebuje, napoví vám spíše výsledky vlastních zkoušek než obecně uváděné průměrné hodnoty. Je nutné zohlednit způsoby obdělávání jednotlivých ploch, jakož i veškeré další faktory působící v daném místě. Čím více se odběr půdních vzorků přibližuje okamžiku, kdy rostliny potřebují hnojení, tím přesnější jsou výsledky zkoušek.
U kukuřice se již standardně provádí hnojení pod patu na špatně zásobených stanovištích, při nevhodné struktuře půdy a při nepříznivých povětrnostních podmínkách. Při hnojení pod patu jsou živiny zapraveny do půdy často zároveň s osivem. Živiny se tak dostanou přesně tam, kde je rostlina potřebuje. Výsledkem je vyšší výnos. Při hnojení pod patu se využívají jak minerální, tak organická hnojiva.
Je třeba zjistit, zda má půda tendenci fixovat fosfáty. Pokud má půda příliš kyselé nebo příliš zásadité pH, dochází k fixaci fosfátů, které pak nejsou dostupné pro rostliny. Po změření hodnoty pH je nutné případně přizpůsobit hnojení.
Zejména ve stadiu mladých rostlin kukuřice silně reaguje na nedostatek živin. Při výsevu se osvědčilo hnojení pod patu s obsahem dusíku a fosforu. Celý proces pak završí další dodávky dusíku po dosažení stadia 6 listů. V případě napadení drátovcem se doporučuje navíc použití dusíkatého vápna. V případě nevyváženého poměru K : Mg (poměr draslíku a hořčíku) by se mělo hnojit také hořčíkem.
Zlepšené využití živin přináší rovněž injektáž kejdy. Ta má současně pozitivní dopad na ochranu vody a klimatu. Vždy je potřeba dávat pozor, aby nedošlo k poškození půdní struktury. Tomu lze zamezit přizpůsobením tlaku v pneumatikách a použitím širokých pneumatik.
Které hlavní plevele se v kukuřici vyskytují a jak omezit jejich růst?
Je důležité udržet porost kukuřice převážně bez plevelů až do stadia 8 listů. Tím se zamezí výpadkům sklizně. Lze toho dosáhnout kombinací chemického a mechanického hubení plevele se zohledněním daného stanoviště. Při používání herbicidů je ovšem zcela zásadní ochrana vodních zdrojů. Na velmi propustných stanovištích se doporučuje chemické prostředky z preventivních důvodů vynechat.
Nejvýznamnější plevele v kukuřici:
merlík
lebeda
rdesno
rozrazil
heřmánek
peťour
Mezi druhy plevelů, s nimiž se těžko bojuje, se mezitím zařadil také kakost. Na plochách, kde se často pěstuje kukuřice, se rády šíří také různé druhy obilovin (proso) a travin.
Různé druhy merlíku tvoří asi 80 % nejčastěji se vyskytujících plevelů v kukuřici. Hned za nimi následuje ptačinec žabinec a opletka obecná. Rostliny reagují v raných stadiích vývoje na konkurenci ze strany plevelů velmi citlivě. Bez dostatečného potlačení plevele se kukuřičná kultura nemůže rozvinout. Po uzavření řádků je třeba věnovat pozornost popínavým druhům, protože ty dokážou kukuřici přerůst.
Lze u kukuřice využít podsev?
Zvyšující se požadavky ohledně ochrany vodních zdrojů a životního prostředí vyžadují nová řešení a nové přístupy. V případě kukuřice se nabízí například podsev. Ať už řešíme odplavování dusíku, erozi půdy nebo její zhutnění po sklizni, podsev přináší výhody také v provozně-ekonomické oblasti. Silážní kukuřice nebo i kukuřice pěstovaná na zrno dokáže z půdy odčerpat velké množství humusu. Důsledkem je – také kvůli pomalému vývoji mladých rostlin – například eroze půdy při prudkých deštích nebo zhutnění půdy během sklizně. Podsev váže dusík a tím zamezuje jeho vyplavování do spodních vod. Podporuje půdní mikrobiom a poslouží jako meziplodina. Bezprostředně po sklizni pokryje půdu, a zamezí tak jejímu zaplevelení. Tento porost lze navíc rovněž využít k přípravě siláže pro dobytek. Další možností je jeho využití v bioplynových stanicích.
Shrnutí – Jak na zdravou kukuřici
Výhodou a prevencí jsou postupy integrovaného pěstování rostlin v zemědělství. Dobrým východiskem jsou opatření jako hygiena půdy, zpracování půdy při přípravě k osevu, pěstování meziplodin s následným výsevem do mulče kvůli potlačení plevele nebo podsev. Všechna tato opatření pomohou u kukuřice zachovat vysokou kvalitu a dobrý výnos. Taková kukuřice pak poslouží jako optimální surovina pro výrobu krmiva. Právě u kukuřice existuje celá řada možných přístupů, proto se vyplatí je vyzkoušet. Rozhodně je vždy potřeba zohlednit vzrůstající požadavky na ochranu klimatu a vodních zdrojů, stejně jako podmínky na každém konkrétním místě.
Můžete to říct: Jisté je, že se na prvotřídní kvalitě siláže z kukuřice podílí celá řada faktorů. Pro další zpracování kulatých balíků se pak výborně hodí naše stroje LT-Master a VARIO-Master.
