Siláž z celých rostlin – alternativa ke kukuřici?
Již několik let se o siláži z celých rostlin (GPS) stále více hovoří jako o alternativě ke kukuřici.
Kdy a ve kterých regionech se může uplatnit?
- Při dlouho trvajícím suchu.
- Pro doplnění silážní kukuřice v oblastech a letech chudých na krmivo.
- Když je strniště pastviny poškozené a čeká na dodatečný osev.
- Když panuje chladné jaro a kukuřice se vyvíjí pomalu.
- Jako alternativa při trvalých deštích, když spodní patro travního porostu není vůbec vyvinuté a horní patro travního porostu příliš málo.
- Speciálním GPS směsím se dobře daří v chladných a vlhkých oblastech, ve kterých pěstování kukuřice není ideální.
- Regionalita je stále více žádána. Domácí rostliny se dostávají do popředí.
To vše jsou přesvědčivé argumenty, abychom se na siláž z celých rostlin podívali blíže.
Co je vlastně siláž z celých rostlin a jaké kombinace existují?
U GPS se jedná o siláž z obilovin a/nebo luskovin, které jsou často kombinovány s trávami. Sklizeň obilovin se koná již na konci mléčné zralosti / začátku těstovité zralosti a řídí se podle tvorby hlavních složek.
PŘÍKLADY SILÁŽE Z CELÝCH ROSTLIN:
- GPS z pšenice
- GPS z ječmene
- GPS z tritikale
- GPS z žita
- GPS z ovsa a bobu svinského (podíl bobu svinského > 75 %!)
- GPS z hrachu a ovsa (při volbě druhu hrachu bezpodmínečně dávat pozor na hořkost!)
- GPS z ovsa a jetelotravní směsi
- Směsná GPS kombinuje různé obiloviny s luskovinami a trávami
Výhody GPS při pěstování
Snížené náklady na potlačování plevele jsou důležitým bodem, který hovoří pro pěstování siláže z celých rostlin. Díky luskovinám je menší potřeba hnojení. S ohledem na klimatické změny je důležité menší vyplavování živin díky pokrytí půdy, stejně jako ochrana proti výparu u podsevu.
U směsného pěstování obilovin a luskovin je riziko rozptýleno: Podle průběhu počasí během vegetace může jedna kultura tu druhou ve sklizni „podržet“. Snižuje se riziko chorob a škůdců, navíc se velmi zlepšuje kvalita půdy. Po první sklizni je možné pěstování meziplodiny, při dobrém přísunu vody dokonce následné plodiny.
Význam kvality krmiva
Kvalitu siláže určuje druh obilí, okamžik sklizně a poměr zrna a slámy. Podle toho vzniká u GPS netto energie pro laktaci cca 4,5 - 6,7 na kg sušiny. V závislosti na tom, které faktory jsou jak silně zohledněny. Zpravidla má pšenice největší obsah energie z obilovin. Pak následuje žito a tritikale. Toto odstupňování je dáno různou stravitelností organických látek. Při vyšším sečení (cca 20 cm) u pšenice a tritikale může být podíl slámy a tím i vlákniny snížen a podíl škrobu zvýšen ještě o 0,6 MJ NEL/kg sušiny. Obilí bez osin je pro zvířata chutnější. Podíl luskovin přináší do krmiva více bílkovin.
Vliv siláže z celých rostlin na dojivost
U dojnic se používá množství 10-15 kg FM na krávu a den, přičemž je nutné zohledňovat rychle rozpustný škrob. Obsah škrobu závisí v první řadě na podílu zrna a je nižší než u siláže z kukuřice, což je podmíněno různými faktory. Krmné dávky z 2/3 GPS (např. GPS z hrachu a ovsa) a 1/3 siláže z trávy jsou již ověřeny a zvířata je ráda žerou díky chutnosti ovsa a sladkosti hrachu. Navíc lze díky této směsi zvýšit také obsah tuku a bílkovin v mléku. Udržení popř. zvýšení dojivosti bez kukuřice v krmných dávkách je výzvou. V celkové krmné dávce a dodávce bílkovin musí být zohledněny sacharidy vznikající v bachoru.
Kdy a jak se sklízí?
Začátek sklizně je dán tvorbou hlavních složek. Nachází se cca 2-3 týdny před vlastní výmlatovou zralostí obilovin. To je období konce mléčné zralosti / začátku těstovité zralosti. Zde má celková rostlina nejlepší stravitelnost a tím nejvyšší obsah energie. Zrno se ještě nechá dobře zmáčknout nehtem. Uzliny stébel a osiny jsou ještě zelené. Rovněž 75 procent listů. Stébla jsou již zbarvena žlutě.
U podsevu je důležité dostatečné vysušení. Žádoucí jsou co nejvyšší výnosy sušiny a průměrné obsahy sušiny. Ideální je obsah sušiny 35 až 45 procent. U ječmene se vychází spíše ze spodní hodnoty. Pak je ještě možná dobrá fermentace díky snadno rozpustným sacharidům.
Kromě toho je nutné bezpodmínečně dbát na dobu od posledního ošetření rostlin ochranným prostředkem!
Délka řezanky by měla činit pokud možno 6-8 mm. Uzliny stébel, stébla a zrna nesmí být vcelku, jinak dojde ke ztrátám energie kvůli nedostatečnému strávení u přežvýkavců. Také osiny obilí musí být „narušené“, aby se zvýšila stravitelnost. Tento efekt může být dosažen třecí podlahou a lisovacím válcem. Čím vyšší je podíl obilovin a čím sušší je skizený materiál, tím kratší by měla být řezanka.
Na co je nutné dbát při silážování a o jaké formě lze uvažovat?
Velmi pečlivé silážování má u siláže z celých rostlin velký význam. Velké zhutnění a okamžité zakrytí je nutné, jinak se materiál velmi rychle zahřeje a případně může dojít k tvorbě kyseliny octové. Ideálním řešením je proto silážování v kulatých balících. Zvláště pro menší provozy jsou výhodou siláže z kulatých balíků menší zabalené dávky. Díky rychlému vyloučení vzduchu a čistému průběhu výroby jsou naše LT-Master nebo VARIO-Master ideální stroje pro tento záměr. Také s G-1 F125 Kombi je možná siláž z celých rostlin.
Díky nízkému obsahu nitrátu v GPS je podpořena tvorba kyseliny mléčné. Čistá práce při sklizni a následujících činnostech snižuje riziko. Je možné použití silážních prostředků pro podporu celkového procesu. U G-1 F125 Kombi, LT-Master a VARIO-Master lze vždy doplnit dávkovací jednotku.
